Bum. Bouchly dveře od dodávky. Je pátek 13. července v podvečer a my jsme právě naložili poslední věci na zítřejší závody. V pravý čas. Během těch čtrnácti dnů, co uplynuly od okresu, bylo hodně hektických. Trénink, úprava mašiny a dalšího vybavení ne vše bez komplikací, něco se stihlo a něco zase ne. Při pohledu do zpětného zrcátka, ale vidím kus dobré práce odvedené na účet jménem dobrý výsledek na kraji.

Sobotní ráno krátce před šestou hodinou ranní za doprovodu olověné oblohy vyrážíme dvěma auty a dodávkou Hortstav toho času SDH kamenná směr Havlíčkův Brod. Hned první náznak šance na detailnější prohlídku ulic Brodu odmítáme a neomylně se zavěšujeme za hasičské auto, které nás bezpečně dovede na stadion. Tady už je poměrně živo. Pohled na hodinky, hrábnutí špičkou boty do dráhy se součastným zabručením o jakési ploše na parkur po projetí posledním závodníkem a jde se na prezenci. Na ni jsme už kompletní. Kamenná + dva hosté, Peťa Pavlík z Náramče a Marek Štěpanovský z Hornic. Po „slavnostním“ nástupu rozbíjíme ležení vedle kluků (a holek) z Přístpa a zvolna se chystáme na stovky.

Na sto metrech překážek vcelku vše dle očekávání vyjma nepříjemného pádu Ondry v prvním kole, nějaké té vypadlé proudnice, nedání rozdělovačů, hloupé předčasné rozpojení proudnice. Nejlépe Michal celkově desátý za 18,67 s. Celkový součet 119,76 s a průběžné sedmé místo. Už při první disciplíně nám bylo jasné, že většina týmy nepřijelo do Havlíčkova Brodu se pouze zúčastnit. Krom úvodních stovek byly odstartovány také problémy s časomírou, které leckdy předčily i výkony samotných závodníků. 100 m př. vyhrál Martin Stuchlík závodící za Příštpo časem 16,68 s. Štafeta. Co o ní napsat. Možná, že jí předcházela více méně dobře zvládnutá pořadová příprava, no aby ne když u ní byl „náš“ pan Havlena. Tradičně se za honbou dobrého času, ale především dokončení, zajišťující větší klid druhé štafetě, postavila na start naše první čtveřice (Tomáš, Petr P., Marek a Petr N.). Zda je dosažený čas 67 s dobrý či nikoliv můžeme diskutovat, ale hlavní cíl byl splněn. Máme platný pokus. Kluci si vedli na všech úsecích dobře a to i přes to, že v tomto složení jsme běželi poprvé. Upřímně musím přiznat, že při nástupu k pokusu naší ačkové štafety, jsem byl mírně skeptický k vyhlídkám na nějaký výrazně dobrý čas. To, že se často pletu, mi kluci vyvrátili hned od prvních metrů. Ondra, Lukáš, Michal a Olda se do toho obuli hodně zostra a štafetu vyhráli, časem těsně nad 62 s! Nikdy se však člověk nezavděčí všem a ani kluci nebyli výjimkou. Červený praporek úsekové rozhodčí na hadicích a z vítěze je rázem poražený. Důvod? Neprokazatelné zapojení proudnice, odpojení proudnice před odpojovacím pásmem. Křivda? Možná. Kdo si chce udělat vlastní názor, nechť si prohlédne video. Tady použiji první dnešní citát: „I dobří lidé musí často zlému přivyknout.“ Ve znamení napsaného nezbývalo než se pokusit o podání protestu. Neúspěšně. Z mého pohledu bylo však mnohem důležitější nespekulovat co by, kdyby, ale plně se soustředit na poslední disciplínu.

Nikdy nelze úplně odhadnou, komu se co honí v hlavě, ale takhle klidní jsme před útokem snad ještě nebyli. Věřili jsme si. Tohle měla být naše disciplína. Zdravé sebevědomí, navíc podpořené přejímkou vybavení bez ztráty kytičky (to byly nervy o savici, viď Oldo?). A byla! Tedy do doby než voda opustila hrdlo mašiny a hlava nehlava se hrnula přes omezovač do prvního béčka. Moje špatná, hodně špatná a především nedůsledná práce na spojích znamenala odpojení hadice od stroje. Lukáš byl na spojce neskutečně pohotový a chybu blesku rychle napravil, kluci vpředu vzali terče formou sklopek, ale i přes to se výslední čas zastavil za hranicí 30 s. Tímto nevydařeným útokem naše letošní účinkování na krajském kole v požárním sportu skončilo.

Po vystavení závěrečné faktury nám bylo naúčtováno sedmé místo. Zklamání, které si ze závodů odvážíme je na místě. Vždyť stačilo tak málo a výsledek mohl být o tolik lepší, ale právě o to jde, o to málo, které dělí vítěze od poražených.

Děkuji všem klukům za předvedené výkony, za vynaloženou energii pro tým, který je hodně silný a pořád má na to dát o sobě vědět.

Děkuji všem, kteří vážili cestu do Havlíčkova Brodu, aby nás svojí přítomností povzbudili. Nakonec velké díky obci Kamenná za materiálovou pomoc a Přemkovi za zapůjčení dodávky.

Malými krůčky k velkým úspěchům.

S(polu) D(okážeme) H(odně) Kamenná

A já (Zdeněk) dodávám velký dík Tomovi, díky kterému v současné době družstvo dosahuje tak dobrých výsledků!

Fotografie a videa (úplně na konci seznamu) ze soutěže si můžete prohlédnout zde.