Ve dnech 19. - 21. srpna 2011 (pátek až neděle) se v Ostravě konalo již 40. Mistrovství ČR v požárním sportu družstev HZS (Hasičského záchranného sboru) ČR a 58. Mistrovství SH ČMS (Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska) v požárním sportu, za účasti reprezentace Slovenské republiky, České hasičské jednoty a Moravské hasičské jednoty. Po mnoha letech je to další společně organizovaný národní šampionát pro profesionální a dobrovolné hasiče.

Pozn. Autorem článku je hlavní trenér našich kluků Tomáš, opravy/doplnění Zdenál.

Do soutěží se na Městském stadionu v Ostravě-Vítkovicích a stanici HZS Moravskoslezského kraje v Ostravě-Porubě zapojilo celkem 50 hasičských týmů, což je bezmála 700 sportovců. U profesionálních hasičů soutěží pouze muži, kteří vytvořili krajské týmy, u dobrovolných hasičů zápolí muži i ženy, ale samostatně. Každý kraj u nich reprezentuje jeden místní sbor dobrovolných hasičů (SDH). S velkou radostí mohu doplnit, že i náš sbor SDH Kamenná měl na letošním mistrovství zastoupení. Michal Rouš a Jakub Procházka soutěžili za družstvo Příštpa, reprezentující kraj Vysočina. Postup si SDH Příštpo zajistilo vítězstvím na krajském kole v Pelhřimově.

V sobotu hodinu po půlnoci, za asistence Oldy, Lukáše a Toma, vyrážíme směr Příštpo. V Trnavě přibíráme Standu Hladíka, ostatní čekají na místě odjezdu, kromě Kamila Bareše, který se k nám připojí v Ostravě. S tři čtvrtě hodinovým zpožděním a omluvnými slovy řidiče o dvou hodinách spánku za posledních pár dní odjíždíme. Pár chvil před půl sedmou dorážíme na městský stadion ve Vítkovicích. V dostatečném předstihu pro rozkoukání se, zabrání správných míst na tribuně a provedení prezence. Slavnostní nástup proběhl v ryze klasickém duchu s nástupem všech soutěžících rozdělených podle krajů. Byli řečníci, byl slib soutěžících, rozhodčích a nemohla chybět státní hymna se vztyčením vlajek. Pěkná podívaná.

Před desátou hodinou dopolední se rozeběhla první disciplína dobrovolných hasičů – 100m překážek (v pátek probíhala soutěž ve výstupu na věž HZS). Kluci měli čtyři dráhy na cílové rovince, holky ve stejném čase na rovince protější. Až poté svou disciplínu následovali profesionální hasiči. Stovky vyšly snad až nad očekávání dobře. Michal si zaběhl nový osobák 17,46 s a 28. místo celkově, Jakub 18,25 s (63. příčka) a druhý nejlepší čas po skvělých 17,87 s z krajského kola. Celkově na stovky nastoupilo 138 závodníků, z družstva Příštpa nejlépe Kamil Bareš 17,10 s (10. místo). Mistrem ČR se stal Jakub Paulíček s SDH Široký Důl s vynikajícím časem 15,68 s zaostávajícím jen několik desetin za světovým rekordem. Tak tedy po stovkách se kluci se součtem časů 104,29 s usídlili na 4. místě, se ztrátou pouhých 0,8 s na třetí místo.

V sobotu byla na programu ještě štafeta na 4x 100 m překážek. Ještě před tím oběd, kontrola nářadí (náš žebřík neprošel, a to jsme se tak snažili) a trénink požárního útoku na rozcvičovacím stadionu. Mimochodem ten byl hned vedle a po celou dobu mistrovství sloužil, jak název napovídá, pro rozcvičení a tréninky. K mému překvapení nebyl moc využívaný.

Jestli byla nějaká disciplína, kde byla možnost reálně zaútočit „na bednu“, tak to byla právě štafeta. Za Příšťpo byly nahlášeny dvě. „A“-čková ve složení Jakub Procházka – domek, Ondra Póla – bariéra, Michal Rouš – hadice a Lukáš Míča – minimax. Kluci měli za úkol „zajistit“ druhou štafetu. V praxi to mělo znamenat ubrat na osobních ambicích a pracovat pro družstvo ve znamení jistoty dokončení.

Kuba na prvním úseku tento úkol naplnil do detailu, nejenže z jeho pokusu byla cítit jistota rutinéra, ale byl i „zatraceně rychlej“. Ondra na bariéře je ještě hodně mladý, ale možná právě proto se toho nebojí a šel skvěle. Předávka Michalovi a třetí úsek štafety. Úchop hadic, lávka, středy a…a první moje srdeční vynechávka. Uff, pořádně jsem se zapotil. Navíc jsem asi zrovna mrknul a viděl už jen předávku na čtvrtém úseku. Odvážným štěstí přeje a tohle vyšlo náramně. Jirka se s minimaxem moc nepáral a finišoval v čase 60,44 s. Základ byl položený nad očekávání kvalitní. Peťovi Ungerovi – domeček, Standovi Hladíkovi – bariéra, Vojtovi Tomšíčkovi – hadice a Kamilovi Barešovi – minimax už tak nic nebránilo do svého pokusu pořádně se opřít a pokusit se stlačit čas k 58 sekundám. Domek s malým zaváháním v podobě pomalejšího postavení žebříku, ale jinak tak, jak Peťu známe s přehledem a výbornou předávkou pro Standu na druhém úseku. Standa předvedl fantastickou bariéru, jako by tam nebyla. Třetí úsek a největší poctivec týmu Vojta, k jeho i naší smůle si hodně vyhodil hadice a neúprosně poznal zákon akce a reakce kdy při seběhu bylo tělo rychlejší než nohy. Přes kolena a zápěstí rybičkou vpřed, stále držíc středy zapojil a pokračoval dál. První ztráta. Poslední úsek byl na Kamilovi. Převzetí hasícího přístroje v plné rychlosti bylo demonstrativní. Bohužel při pokládání stoupl na podkladní desku a druhy pád, třetí (druhá při Vojtově) zástava srdečního svalu. Sen byl pryč. Výsledný čas 62,44 s a první den mistrovství znamenal 4 body ze 100 m překážek plus 6 bodů za 6. místo ze štafety, celkem tedy 10 bodů a prozatimní 4.-5. příčka v celkovém pořadí po prvním dni a zarytá myšlenka, že „opět to bude o útoku“.

Před osmou večerní jsme opouštěli stadion, směr cca 0,5 km vzdálená ubytovna. K nelibosti některých se k nám přidal i řidič autobusu, který s vidinou, že už nikam jet nemusí, byl mírně společensky unaven. Cestu zkrátilo losování o autobusáka na noc. Nakonec dostal ke spokojenosti všech samotku.

Po ubytování se šlo spát :-).
Poznámka pod čarou. Jsem rád, že nás jedna paní vrchní neztřískala na hromadu a jsem rád, že jsme jednoho vrchního neztřískali my.

Nedělní program MČR v PS od 8:00 zahajovalo slavnostním vyhlášením štafet ze soboty. Poté už byl prostor vyhrazen pro královskou disciplínu, požární útok. Útoky se šly paralelně na třech stanovištích v pořadí směrem od hl. tribuny SDH muži, SDH ženy a HZS, a to pro nás nezvykle na dva pokusy. SDH Přístpo mělo dostat svoji šanci jako patnácté v pořadí. Pokusu předchází kontrola náčiní na cvičné základně. Vše v pořádku. V případě stříkačky sbory dobrovolných hasičů startují s jednotným strojem dodaným pořadatelem. Tuším, že se jedná o tří válec o motorovém objemu 1200 cm3. Stroj ve skrze líné povahy. S takovým „tahounem“ vzadu byla vcelku jasná taktika. „Zadek“ (rozuměj košař, spojkař a strojník) musí jít na 110%, musí následovat perfektně roztažené vedení a potom už je to na proudařích. Ještě je třeba zmínit jednu věc. Při sobotním tréninku Peťa Unger (strojník) nebyl spokojený, jak jde savice na stroj, proto se půjčilo prodloužení, které mělo tento problém vyřešit. Samotný první pokus, kterému předcházela nelibost rozhodčího k některým z přileb kluků (problém vyřešila výpůjčka od holek z Častohostic), zůstal za očekáváním. Voda nešla, tak jak měla, částečně vinou Vaška na spojce, částečně nástavce, který přisál vzduchu stačícího k naplnění Hindenburgu. S výstřiky okolo 25 s se už nedalo moc dělat. První pokus skončen s časem 34,27 s.

V životě to je to zřídka vídaný jev, ale tady ta druhá šance byla a podle toho s ní mělo být naloženo. Nástavec musel pryč, přičemž jsem zjistil, že kluci z Příštpa nepoužívají na koncovce savice do mašiny O-kroužky! Spadla mi brada, ale prý jsou tak zvyklí. V pauze, při čekání na druhý pokus, se moc nemluvilo, ne že by vládla nějaká špatná nálada, ale přeci jen trocha zodpovědnosti si přisedla na záda každému. Nepříjemné bylo, že v podstatě nikdo nevěděl, co přesně bylo špatně při prvním pokusu a tudíž, čeho se vyvarovat. Prasklá hadice je aspoň vidět, ale takhle...

Bez vznosných řečí o poslední šanci se šlo na druhý pokus. Voda vypadala o dost lépe, na rozdělovači něco málo smyček u levého proudu (ty tam neměly být) a druhý nástřik v čase 28,24 s. Tento čas znamenal 7. místo v disciplíně.

S úderem 14. hodiny 30. minuty bylo zahájeno slavnostní vyhlášení vítězů. Bez překvapivé potřeby (přeci jen je po volbách) pozvaných přistoupit k mikrofonu a podělit se o pár nic neříkajících vět, probíhalo vyhlašování svižným tempem. I přes tento fakt kategorií a disciplín bylo hodně, tudíž se vyhlašování protáhlo. Sice jsme se seznámili s konečným pořadím dlouho před oficiálním vyhlášením, nicměně věta hlasatele: „na pátém místě sbor dobrovolných hasičů Příštpo, Kraj Vysočina“, jako by s konečnou platností zpečetila tuto skutečnost. Krásnou skutečnost.

Teď už jen najít řidiče (což nakonec nebyl takový problém) a frčíme domů. Cesta utekla rychle i s několika zastávkami, jejichž délka by mechanikům Formule 1 stačila k sestavení nového auta, možná dvou. Okolo půl deváté dorážíme do Příštpa. Za zvuku troubení mizejícího autobusu skončilo představení s názvem Mistrovství České republiky v požárním sportu Ostrava 2011.

Skutečně parádní a nečekanou tečkou bylo přivítání v Kamenné. Nastoupení kluci a holky s billboardem v ruce a slovy na něm napsanými na rtech. DÍKY MOC!

Kdo je nejlepší? KAMENNÁ! KAMENNÁ se nevzdá,…